Příjezd
Odjezd
27
září
2012

New York City Boy v akci


Program v New Yorku byl našlapaný po strop a trávili jsme zde jen tři dny, což je na poznání metropole takového měřítka málo. No nic, nevadí, musím se sem ještě někdy vrátit. Myslím, že každý, kdo New York jednou navštíví, tak se sem bude rád vracet. Konkrétně tedy na Manhattan.

Ale teď se vrátím na začátek návštěvy metropole s asi největší koncentrací Michelinskými hvězdami ověnčených restaurací na světě. Věhlas jmen jako Daniel Bouloud, Alain Ducasse, Thomas Keller a dalších je nekonečný. Škoda jen, že rezervace do jejich restaurací je nutná minimálně měsíc předem.

 

Po čtyřhodinové jízdě autobusem z Washingtonu jsme dorazili na Downtown Manhattanu, konkrétně do Washingtonské ulice. Ubytován jsem byl v 15. patře hotelu World Trade, z jehož pokoje číslo 1511 jsem viděl přímo na Ground Zero a na nově se vztyčující mrakodrapy. Přiznám se, že jsem vůbec neměl dobrý pocit. Vlastně nevím proč, ale asi za to mohla zvláštní kombinace místa a dne příjezdu 12. září, tedy jen jeden den po výročí útoku na WTC.

Po rychlém ubytování jsme s celou skupinou nasedli zpět do autobusu a vyjeli do pekelné dopravní zácpy Manhattanu na obhlídku místních tržišť. Klikněte pro větší obrázekNejprve jsme navštívili proslulé tržiště Chelsea Market. Tento trh, jenž nabízí 33 obchůdků, je v nádherné členité historické budově a koupíte zde, co se jídla týče, v podstatě všechno. Od kuchařky přes ubrus, talíře, maso, zeleninu až po vařeného humra, který úžasně voní po celé prodejně plné ryb, mořských plodů a suši.

Koupil jsem si suši i do autobusu a jeli jsme dál až na křižovatku 5. avenue a 23. ulice do obchodu Eataly. Zde koupíte a seženete úplně, ale skutečně úplně vše na pravou italskou kuchyni, v takovém sortimentu a množství, o kterém se vám ani nezdálo. Luxusní domácí těstoviny, pečivo, skvělé šunky, sýry, maso v úhledných vaničkách. Prostě ráj labužníků. Eataly mimo obchodů provozuje také 11 skvělých italských restaurací.

Po „itálii“ následoval obchod provoněný asi tisíci druhy všeho možného koření a bylinek. Pochopitelně jsme nemohli vynechat ani farmářský trh. Farmářských trhů je v NYC celkem 54. Na tom místním jsem zpozoroval mimo skvělých čerstvých potravin i krásu newyorských žen. Teď už můžu ve stručnosti charakterizovat běžnou bohatou (to je asi skoro každá) obyvatelku Manhattanu. Takže základem je skvělá postava, střední výška, na nohách nějaké ty zázračné střevíce pana Blahnika zřejmě z rusko–americké družby, přes jednu ruku kabelku tradičního výrobce zavazadel ve velikosti XL a v druhé ruce papírovou tašku plnou čerstvých potravin z místního farmářského trhu, pochopitelně lokálního a pouze organického původu.

 

 

Organický původ je obecně v USA trend, na všech našich přednáškách se o tom vášnivě diskutuje. Organické je v podstatě stejná věc jako u nás BIO, ale „organické“ je podle mě lepší název než „bio“. Druhá důležitá vlastnost potravin je jejich původ. Asi pro všechny Newyorčany je důležité, aby potravina byla lokální, což je dle mé ankety konkrétní místo nákupu a jen přilehlé okolní státy. Každopádně dle zjištěných informací jsou organické potraviny beztak výpěstky a výrobky největších výrobců potravin. Osobně si myslím, že je dobře, že se o tom lidé baví a řeší, co jí. Na druhou stranu je mi jasné, že bez velkých pěstitelů, výrobců a prodejců by většina národa v USA i u nás umřela hlady. Spíš než bio nebo nebio řeším původ a právě tu lokálnost produktu. To je to, co by nás mělo zajímat. Podporovat své okolí a sami sebe. Asi to chce apelovat na prodejce, aby k cenovkám ještě psali vždy místo původu. Dost bylo ale filozofování.

Poslední zastávkou prvního dne bylo China Town na dolním Manhattanu. Je to nádherná čtvrť, kde mnoho obyvatel neumí ani anglicky (stejně jako já a jsou v New Yorku stejně jako já), ale umí skvěle vařit. Ochutnáte zde vše od japonské kuchyně, přes pokrmy jihovýchodní Asie, Thajska, Vietnamu a pochopitelně Číny. Po různých ochutnávkách jsem už jen pěšky vyrazil zpět do hotelu, omrknul nádherně osvětlené mrakodrapy a pochopitelně ochutnal americké pivko. České je lepší!

Na následující den jsme byli pozváni na natáčení televize ABC a jejich pořadu The Chef, ale o tom až příště.